Stavba: do- se.

Cirkumfixem do- se, tj. dvojčlenným formantem složeným z předpony do- a volného morfému se, se tvoří slovesa ze sloves. Společným významovým rysem sloves s prefixem ► do- je ukončenost děje: psát → dopsat ‚dokončit psaní‘. Je-li součástí formantu vedle prefixu také reflexivní ►  se, přistupují k tomuto základnímu významu další specifické významové rysy.

Nejpočetnější skupinu tvoří slovesa s významem (1) dosáhnout cíle prostřednictvím děje pojmenovaného základovým slovesem, přičemž cílem děje je získání něčeho, zejména (1a) informace: dozvědět se, dopátrat se, dočíst se, dobrat se, domyslet se, dopočítat se; (1b) kontaktu: dozvonit se, dovolat se, dokřičet se, dobouchat se; (1c) souladu: domluvit se, dohovořit se, dorozumět se; nebo obecně (1d) čehokoli pro činitele děje žádoucího (práva, výhody, postavení apod.): doprosit se, domoci se, dožádat se, dovolat se, dopracovat se.

Srov.: Rychle se domohl uznání a majetku. Nebylo těžké domyslet se, co bude následovat. Porota se jistě dopátrá pravdy. Jak se k uvedené sumě dopočítal, nelze pochopit. Tenkrát nebylo možné dovolat se spravedlnosti.

Základovými slovesy jsou slovesa nedokonavá, výsledkem jsou slovesa dokonavá: pátrat → dopátrat se; rozumět → dorozumět se; pracovat → dopracovat se. Výjimkou je sloveso dozvědět se odvozené od předponového perfektiva ← zvědět.

K některým ze sloves tohoto slovotvorného typu sice nalezneme v úzu i protějšky pouze s předponou, bez morfému se (dočíst, domluvit, dozvonit, dopracovat), jejich význam (‚ukončení děje‘) je však natolik odlišný od významu příslušných sloves reflexivních (‚dosažení cíle‘), že je nepovažujeme za motivující: dočíst ‚dokončit čtení, přestat číst‘ / dočíst se ‚čtením zjistit, dozvědět se‘, srov.: Než dočetl třetí, nejdelší dopis, velký černobílý kocour už spal. – K návodu byl přiložen letáček, kde jsem se konečně dočetl, co jsem potřeboval. Řada sloves s prefixem do- se navíc bez morfému se vůbec neužívá (např. *dovědět, *dorozumět, *domoct).

Cirkumfixem do- se je dále utvořeno několik sloves s významem (2) dosáhnout nějakého časového okamžiku, tj. zachovat svou existenci do tohoto okamžiku: dochovat se, dožít se, dočkat se: dožila se velmi vysokého věku − dočkal se konce války; také několik sloves s významem (3) dodatečnou činností dosáhnout požadované míry: dospat se, dojíst se: máma ani neví, že se chodím dojíst do pizzerie – jistě jste se potřebovali dospat.

Mnohá slovesa s prefixem do- a reflexivním morfémem se nebyla utvořena příslušným cirkumfixem, nýbrž (a) reflexivizací předponových sloves (dohodnout se, doznat se ← dohodnout, doznat) nebo (b) prefixací reflexivních sloves (dobelhat se, dodívat se ← belhat se, dívat se). Motivace některých z nich může být vzhledem k archaičnosti jejich základových sloves synchronně zastřená: dovtípit se ← arch. vtípit se; takové deriváty pak mohou být synchronně vztahovány přímo k substantivům: dovtípit se ← vtip. V mnoha případech je řetězec do- se výsledkem (c) přechodu reflexivních sloves dokonavých v nedokonavá: dozvídat se, dopouštět se, dopracovávat se (← dozvědět se, dopustit se, dopracovat se). I zde může být motivačně-fundační vztah dnes již částečně zastřený: domnívat se ← arch. domníti se.